Tachi inspirováno Denta Mitsuyo
Tachi ve stylu Kagemitsu v Tenshó koshirae
Tenshó koshirae.
Tsuba a menuki s motivem draka je starožitný original.
Same saya.
Tachi ve stylu období Kamakura v uchigatana koshirae
Čepel tachi, sugata kamakura tachi, Bizen. Tori sori, yori mune, ko-kissaki. Ocel tamahagane/oroshigane. Konstrukce hon san mai. Hada masame, itame. Hamon midare, chóji. Metalurgicky velmi zajímavá čepel s velkým množstvím různých hataraki. Nijuba, sanjuba, kinsuji, sunagashi, ara nie, ko nie, midare utsuri, mizukage. Taková bohatost metalurgie není u v současnosti produkovaných mečů běžná a je typická spíše pro kvalitní čepele období Kóto. Leštění v tradičním stylu sashikomi. Na ura straně čepele je rytý krátký ozdobný žlábek. Nagasa 78,5 cm.
Koshirae Uchi gatana Tenshó. Tsuka potažená kůží rejnoka po celém obvodu. Oplet rukojeti kůže. Menuki draci. Katsushi tsuba z překládané nízkouhlíkové oceli. Katsushi styl produkovali zbrojíři v cca 14.stol. a jsou typické rozšířeným nakovaným okrajem. Tsuba je kopií originálu. Habaki měděné, dvoudílné. V saya na ura straně je kapsa pro nožík kogatana. Na saya je použit černý lesklý lak. V kurigata jsou vsazeny kvalitní sitodome, v sříbrné kouřové patině.
Meč je představitelem válečnických mečů. Čepele produkované v období Kamakura jsou často považovány za vrchol japonského mečířství. Soupravy produkované ve 14. stol. jsou zase vrcholem funkčnosti. Je prostý okázalého zdobení. To platí pro čepel i soupravu. Tvar, kalení, balanc, detaily soupravy jsou uzpůsobeny funkčnosti a účelnosti. Ačkoliv je možné vyrobit meč mnohem zdobnější, toto provedení pro mne představuje vrchol mé produkce. Čepel tohoto meče považuji v některých ohledech za vyjímečnou. Zejména pro její neobyčejnou metalurgickou pestrost.
Tachi ve stylu Ichimonji
Tachi, Ichimonji styl, tamahagane/oroshigane, itame hada, chóji midare hamon, utsuri. Nagasa 81cm, sori 35mm, bo-hi.
Koshirae v Tenshó stylu, tsuba Akasaka styl, kogatana. Kogatana je integrovaná, čepel a rukojeť jsou z jednoho kusu.
Tento meč je představitelem válečného stylu. Čepel je konstrukcí tachi z pozdního období kamakura. (14.stol.) Je masivní, široká s výrazným prohnutím. Hrot je chu-kissaki s přímější linií fukura. Kalení v Ichimonji stylu bez použití hlíny je plné metalurgických aktivit, včetně utsuri. Na hranici hamonu je mnoho kinsuji a sunagashi přecházející do jigane. Částice oceli převažují ve formě itame. Tato čepel vyniká až nepříjemnou řezivostí.
Souprava je v Tenshó stylu. Jedná se o relativně jednoduchý válečný styl. Tsuka je potažená kůží rejnoka kolem celého obvodu, následně lakovaná (lak a výplň mezi kameny tvoří sopečný popel) a opletená koženým opletem. Zdobení je minimalistické. Kashira a součástky na pochvě jsou rohovinové. Na ura straně je kapsa pro nožík kogatana. Tsuba je kopií školy Akasaka. Záměrně je zpracovaná trochu hrubším stylem, aby připomínala školu Owari. Akasaka styl je mladší a některé její práce jsou pravděpodobně starší školou Owari inspirované. V Owari provedení je spíše autentické k tomuto typu koshirae.
Tachi ve stylu Bungo Yukihira
Kopie Tachi ve stylu Bungo Yukihira, období Heian. Nagasa cca 80cm. Tvar nakago oproti originálu trochu snížen. Tato úprava byla nutná pro spasování se soupravou uchigatana a byla u čepelí období Heian a Kamakura původně určených pro soupravy typu tachi , osazovaných v pozdějších érách do souprav uchigatana běžnou praxí. Soupravy tachi měly zahnuté rukojeti a proto byly i trny čepelí výrazně zakřivené. Pro soupravy uchigatana tak nebyly v původním tvaru vhodné a meče se upravovaly buď narovnáním trnu nebo zkrácením trnu a posunutím osazení hamachi a munemachi (ó suriage). To je jeden z důvodů, proč je do současnosti málo dochovaných Ubu (původní tvar a délka) čepelí z těchto koto období.
Materiál čepele oroshigane, hada itame, mokume. Hamon suguha, yaki otoshi (začíná několik centimetrů za hamachi) je typická pro práce Yukihiry Bungo.
Rytiny: Bo-hi (žlábek). Souprava v Tenshó stylu. Habaki je krátké, s shinogi a bez zářezu pro hřbet čepele (Tachi habaki) Habaki i fuchi jsou zdobeny příčnými kizami. Tsuba katsushi styl s prolamováním (sánskrt). Kožený oplet.
Ko tachi v Aikuchi uchigatana koshirae
Kopie meče (orig. čepel Ichimonji, koshirae Tensho, ve vlastnictví Uesugi Kenshin). Čepel krátké tachi (ko tachi), nagasa cca.65cm, oroshigane/tamahagane mix. Hada je mix itame, masame, mokume...hamon chóji, hitatsura. Leštění v klasickém stylu, sashikomi. Zajímavá čepel s velkým množstvím metalurgických efektů. Je přítomno utsuri, velmi výrazné sunagashi a kinsuji. Mnoho tobiyaki a muneyaki. V přední polovivně čepele hitatsura hamon.
Koshirae tenschó, uchigatana aikuchi. To znamená, že jeho součástí není mečová záštita tsuba. Saya osazená rohovinovými součástkami, vše zalakováno. Tsuka potažena kůží rejnoka po celém obvodu, zalakovaná a následně opletena jednoduchým stylem (pouze křížení) koženým opletem. Tomuto stylu opletu je uzpůsobena konstrukce rukojeti, který je masivnější. Takto byly řešeny soupravy válečných mečů. V saya kapsy na nožík kogatana a jehlici kogai. Podle umístění menuki a celkové velikosti a konstrukci meče i koshirae se domnívám, že se jednalo o meč používaný jednou rukou.
Tachi v tensho koshirae
Tachi, nagasa cca 72 cm, itame mokume hada, hamon ko chóji, chóji. Koshirae v uchi-gatana tensho stylu. Katsushi tsuba s motivem vážky, menuki také s motivem vážky. Červený kožený oplet.
Tachi v uchigatana koshirae, Kamakura Ichimonji styl
Tachi v uchigatana koshirae. Tachi nagasa 72 cm, Kamakura Ichimonji styl, chóji hamon s utsuri, sunagashi, kinsuji. Materiál oroshigane/tamahagane mix. Hon san mai konstrukce. Itame, mokume hada. Souprava Tenshó, tsuba Katsushi s výrazným nakovaným okrajem a prolamovaným motivem langusty.
Tachi ve stylu školy Ichimonji - období Kamakura, tensho koshirae
Vzorem při výrobě tohoto meče mi byl japonský originál. Tím je tachi mumei Ichimonji: Gou "Sancyoumou" pocházející z období Kamakura, viz. obr. v galerii. Jedná se o poměrně známý meč, s charakteristickým vysokým přirozeným chóji. Výrazná je i jeho souprava v provedení aikuchi. To znamená, že součástí soupravy není mečová záštita tsuba.
Délka čepele u originálu je 79,5cm, sori 3,4 cm, motohaba 3,6cm a sakihaba 2,3 cm. Jedná se vzhledem ke stáří čepele o velmi zachovalou čepel. Kalení juka-chóji typické pro meče školy Ichimonji je zde vysoké, s krásně diferencovanými laloky a ashi. V části za hamachi a před hrotem je hamon nižší, stejně tak v hrotu. To je způsobeno pravděpodobně nižší teplotou těchto oblastí v okamžiku zakalení.
Tento typ kalení vzniká přirozeně, bez použití pasty vymezující výšku kalení a vytvářející ashi. Je ho dosaženo prohřátím čepele tak, aby teplota nutná pro vznik linie hamon byla pouze v pásmu nad ostřím. Na výšce tohoto prohřátí je pak závislá i výška výsledného kalení. Vznik ashi a hamonu typu chóji je také projevem materiálu (oceli). Ne každá ocel je schopná vytvářet takovýto typ hamonu. Domnívám se, že ocel musí být dostatečně čistá bez příměsí prvků, jako je mangan, který zvyšuje prokalitelnost oceli a brání tak právě vzniku ashi. Také je důležitý obsah uhlíku. Lepších výsledků se mi daří dosáhnout s ocelí více oduhličenou, s obsahem C kolem 0,6%. Paradoxně se tak zdá,že obtížněji kalitelná ocel vytváří při určitých podmínkách takto zajímavé efekty.
Projevy oceli při kalení bez použití hlíny se mohou lišit, od suguha, přes suguha s ashi, ko chóji, chóji doprovázené tobiyaki, až k vysokému chóji. Obvykle je hamon doprovázen i utsuri a dalšími doprovodnými projevy kalení. Při výrobě soupravy mi byly vzorem válečné soupravy období Momojama, označované také jako tenschó. (Kawamakitsuka korourushi uchigatana koshirae). Jedním ze vzorů mi byla souprava, kterou je opatřena čepel suriage tachi Sukezane. Viz. obr. v galerii.
Tsuka je charakteristická svým tvarem. Probrání, zejména v oblasti hřbetu umožňuje lepší uchopení meče. Same (rejnočí kůže) je omotáno kolem celého obvodu rukojeti a následně prolakováno. To výrazně zvyšuje životnost a pevnost rukojeti. Následně je rukojeť opletena koženým opletem. I ten se v některých případech prolakoval za účelem zvýšení životnosti a zpevnění. Na mnou vyrobené soupravě ale oplet lakovaný není. Typické jsou také rohovinové součástky na saja a kashira, přes kterou je veden uzel opletu. Souprava je opatřena nožíkem kogatana a jehlicí kogai, zasunutými ve schránkách po stranách saja. Všimněte si háčku kaeritsuno na saja. U mého meče je pouze stylizovaný, tedy uzavřený. V originále je otevřený směrem k ústí saja. Sloužil k zachycení saja za obi. U meče, sloužícího na cvičení Iai však brání prováděním technik tsuki s mečem zasunutým v saja. Proto je na mém meči uzavřený.
Tsuba je železná, z překládané oceli. V tomto případě je tsuba kopií originálu školy Akasaka. Tato škola vznikla v období Edo v Edu (současném Tokyu). Znamená to, že tsuba je typově z mladšího období než souprava.
