Metalurgické efekty na mých mečích

HADA, struktura překládání oceli a HAMON, linie kalení.

HADA, vzor překládané oceli, je jedním z typických znaků japonského meče. Vzniká v průběhu zpracování vytavené oceli, jejím opakovaným překládáním a kovářským svařováním. Proces přeložení oceli se opakuje 8-15x , v závislosti na kvalitě vstupní oceli a na požadovaném výsledku.

Překládání oceli vytavené v primitivní peci TATARA je nutným procesem pro získání relativně homogenní a čisté oceli. Ocel vyprodukovaná tradičním způsobem obsahuje nečistoty, má nerovnoměrně rozložený obsah uhlíku a je porézní. Překládáním dochází k promísení oblastí s odlišným obsahem uhlíku a tím homogenizaci materiálu. Současně se materiál čistí od nežádoucích příměsí, jako jsou kousky dřevěného uhlí, strusky a podobně.

Vznik struktury HADA je tak v zásadě druhotným jevem. Nicméně kvalita zpracování oceli se projevuje i na estetické úrovni právě v podobě struktury překládání. Vzor ovlivňuje způsob seskládání výchozího paketu, počet překladů, způsob přehýbání paketu, způsob jeho kování, složení paketu při závěrečném skládání konstrukce čepele, při kterém se kombinují různé oceli a i samotné vytahování paketu do tyče a následné kování čepele. Mečíř může ovlivnit u vzoru překládané oceli kontrast, hloubku, jemnost i vzor. Některé mečířské školy vytvořily pro ně typický vzor HADA. Například jedna z nejstarších mečířských škol GASSAN, vytváří v struktuře oceli vzor AYASUGI v podobě pravidelných vln nebo kruhů. Některé školy kombinují vzory skládáním paketů s odlišně zpracovanou ocelí. Například meče školy YAMATO mají na bocích vzor MOKUME a na ostří MASAME s vodorovnou strukturou.

Základní vzory HADA jsou:

• MASAME, vzor s vodorovnou strukturou vrstev
• MOKUME, připomínající vzor dřeva.
• Itame s vláknitou až tečkovanou strukturou.
• AYASUGI, vzor vln.
• NASHI JI, jemná HADA připomínající strukturu rozkrojené hrušky.
• MU JI. Tato struktura není okem čitelná. Ocel působí zcela homogenním dojmem.

Jednotlivé vzory je možné kombinovat nebo promísit. Hustota a kontrast vzorů může být odlišná v závislosti na způsobu zpracování. Velký vliv má také leštění čepele, při kterém může leštič výraznost struktury potlačit nebo naopak zvýraznit. Struktura s velkými výraznými vzory a kontrastem se nazývá Ó-HADA.

Struktura překládání a složení finálního paketu mají vliv i na závěrečný krok při výrobě čepele, kalení - YAKI IRE.

Různé školy kalily pro ně typické vzory kalení. Existují dva způsoby kalení čepelí. První, používaný například školou ICHIMONJI při kalení nepoužívá pastu z hlíny. Ta vymezuje hranici zakalené linie HAMON a její pomocí se vytváří i vzor této linie. V případě školy ICHIMONJI se čepel bez krycí pasty ohřívá způsobem, při kterém je dosaženo vysoké teploty potřebné pro vznik linie HAMON pouze na ostří. Výška prohřátí tak i definuje výšku vzniklého kalení. Tímto způsobem se vytváří typické kalení CHÓJI.

V případě použití pasty se vykreslí vzor požadované linie kalení. Pasta z hlíny, která brání při zanoření do vody jejímu kontaktu se zakrytými plochami čepele tak definuje hranici i předkreslený vzor kalení.

Existuje celá řada vzorů HAMON. Rovná SUGUHA, zvlněné MIDARE, obloučky GUNOME, květ hřebíčku CHÓJI a celá řada dalších vzorů a jejich kombinací. V období SHONTÓ po r. 1600 se mečíři začali zaměřovat na vytváření složitých a okázalých vzorů HAMON. Snažili se napodobit květy plující na hladině vody a podobné motivy. Typickým příkladem mečíře, který dosáhl extrémních dovedností v této oblasti je například Yoshimichi se svým typickým vzorem SUDARE BA. Vytváření dokonalých vzorů kalení vedlo k používání dokonalejších technik. Použití kalící pasty se stalo uměním, stejně jako vytváření kalících vzorů. U mečů před touto érou byl HAMON zejména funkční součástí meče. Kalení na mečích období KOTO před r. 1600 má přirozenější charakter. To se projevuje nejvíce na mečích 12.-13. Století. Přirozenější a méně násilné techniky kalení dávaly vzniknout i dalším přirozeným metalurgickým efektům. Jedním z nich je UTSURI. To se projevuje jako další linie nad HAMON. V některých případech jako stín různé intenzity, někdy obsahuje nebo je ohraničen částicemi odrážejícími světlo - NIE UTSURI. UTSURI je druhotný efekt, který je projevem způsobu ohřívání čepele při zakalení. Na jeho podobu má kromě zpracování a kvality oceli vliv doba ohřevu a rozdíl v teplotách jednotlivých pásem při ohřevu.

Zajímavým efektem je KOSHIBA. Projevuje se jako shluk reflexních částic na začátku linie UTSURI. Tento efekt se vyskytuje téměř výhradně na kvalitních čepelích vyrobených v 12. A 13. Stol. Je ukázkou senzitivity oceli a její schopnosti vytvářet různé metalurgické struktury v závislosti na délce ohřevu a minimálních odchylkách teploty v průběhu kalení.