Skip to main content

Pavel Bolf

Bloguje

Pavel Bolf Katana kaji

leštění, jitekko, nugui

Leštění, úpravy finálního vzhledu struktury a částic oceli u čepelí japonských mečů.

 

Leštění čepelí Japonských mečů je rozděleno na dvě části. První je tvarování SHITAJI, druhá část je leštění SHIAGE.

Hlavním nástrojem pro leštění jsou brusné kameny. Používají se kameny přírodní, nebo syntetické.  V současnosti existují syntetické kameny nahrazující všechny stupně pro tvarování i leštění, s vyjímkou finálního kamene UCHIGUMORI a z něj štípaných prstových kamenů HAZUYA.

Kameny pro tvarování jsou ARATO (cca. 180), BINSUI (cca.220), KAISEI (800-1200),

Kameny pro leštění jsou CHU-NAGURA (2000) KOMA-NAGURA (5000) A UCHIGUMORI (12000)

Dále se používají prstové kameny HAZUYA , což jsou tenké plátky štípané z kamene UCHIGUMORI  a JIZUYA, která je štípaná z kamene NARUTAKI. JIZUYA je v současnosti již také k sehnání v syntetické verzi.

Postup:

Brusný kámen je připevněn na podložce a čepel držená v rukách se opracovává přítlakem a tahy  na něm. Vyžaduje to praxi. Opracovává se strana otočená ke kameni, takže broušenou plochu při práci brusič nevidí.

Začínáme na kameni Arato. Je to kámen s hrubým ostrým zrnem. Smyslem práce na arato je vytvoření co nejdokonalejší SUGATA, precizní vytvarování čepele, fazet a vyostření ostří. Po kalení a korekcích tvaru je povrch čepele místy nerovný, může být i  lehce zvlněný. Čepel je při kalení tupá, s ostřím širokým i 2mm. Tyto nedostatky je potřeba odstranit. Pracuje se vždy v pořadí plochy hřbetu, plochy shinogi-ji, ostří a ji a tvarování žebra shinogi, a nakonec tvarování hrotu a hrany yokote.  Na kameni Arato se pracuje mírně šikmo u plochy shinogi-ji, kolmo u ji a ostří. Po dokončení práce na Arato je jasně definován tvar čepele, fazety jsou ostré, včetně hran tvořících hrot.Plochy tvořící hřbet a plochy nad shinogy jsou ploché. Plochy mezi žebrem SHINOGI a ostřím jsou broušeny do tvaru čočky. Čočkovitý výbrus tvoří i plochu hrotu.  Arato také odhalí rozdíl mezi měkčí, světlejší plochou JI a  tvrdou, tmavší, zakalenou částí břitu , linii HAMON. Jemné niance v linii hamon, ashi, nie a další metalurgické efekty nejsou obvykle v této fázi příliš zřetelné. Linie UTSURI je vidět výjimečně, jen pokud je opravdu velmi výrazná. Struktura oceli HADA není u dobře zpracované oceli zřetelná.

Následuje práce na kameni binsui. Zde je účelem zdokonalení fazet a tvaru. Pracuje se stejně, jako na kameni ARATO. Metalurgie je trochu výraznější než u ARATO. HADA není zřetelná.

Práce na kameni KAISEI je posledním krokem při tvarování čepele. Opět je účelem doladění SUGATA. Pracuje se v úhlu cca 45°.  Poiuze plocha hrotu BOSHI se opracovává kolmo na osu čepele. Po dokončení práce na KAISEI musí být tvar čepele dokonalý, fazety a břit perfektně vyostřené a hrot dokonale definovaný, s ostrými liniemi koshinogi a yokote. V této fázi začínají vystupovat jemnější metalurgické efekty. Niou, ashi, kinsuji, sunagashi a nie. Hada stále není zřetelná.

 

Následuje práce na kameni chu nagura. Je to první krok fáze leštění. Kameny používané pro fázi leštění shiage nemají velkou schopnost úběru materiálu, jako kameny používané v tvarovací fázi shitaji. Mají však schopnost vyhlazovat povrch oceli a odkrývat strukturu překládání a metalurgii oceli.

Broušení na kameni Nagura se provádí souběžnými tahy s osou čepele. Vyjímkou je plocha hrotu boshi. Ta se stále brousí kolmo na osu. Kámen chu nagura začíná odkrývat strukturu překládání. Kámen koma nagura je podobný, jen jemnější zrnitosti. Práce na obou kamenech NAGURA je stejná. Komanagura však začne vytvářet lesklý zrcadlový povrch. Obvykle po dokončení leštění na komanagura vidíme zřetelně strukturu překládání. Lesklý povrch poněkud sníží kontrast mezi měkkými a tvrdými částmi čepele a tím upozadí hamon a metalurgické efekty. Je však možné je jasně vidět po nasvícení pod úhlem.

Uchigumori je jediný kámen, ke kterému neexistuje syntetická varianta. Práce na tomto kameni sjednocuje povrch, a odhaluje částice oceli, strukturu překládání a většinu metalurgických efektů v oceli. Uchigumori je poslední kámen, na kterém se pracuje přítlakem čepelí. Následují prstové kameny, které jsou naopak přitlačovány palcem k čepeli a brousí se jimi souběžným pohybem s osou čepele.

Leštění čepelí japonských mečů sestává ze tří částí. První je tvarování čepele na kamenech arato, binsui, kaisei. Účelem této fáze je dosažení perfektního tvaru, ostrých fazet a správného tvaru ploch pod a nad žebrem shinogi, hřbetu a hrotu. První tři kameny se odlišují schopností výraznějšího odběru oceli z opracovávané čepele.

Druhou fází je leštění čepele na kamenech chu-nagura, koma-nagura, uchigumori a prstovými kameny hazuya a jizuya. Tyto kameny již mají malou schopnost odebírat větší množství oceli, ale povrch oceli zjemňují a tím postupně odhalují její překládanou strukturu a krystalické struktury vzniklé při procesu kalení.  

Prstové kameny hazuya jsou tenké segmenty kamene uchigumori. Můžou být podlepené papírem (washi) Přítlakem palce a tahy souběžnými s podélnou osou čepele se jimi sjednocuje kvalita vyleštěného povrchu. Při volbě vhodného typu kamene dochází k vybělení linie hamon a k zvýraznění struktury oceli. Po použití kamene hazuya je povrch oceli mléčně zabarvený.

Prstový kámen jizuya  odstraní mléčné zabarvení oceli , ocel projasní a výrazně zvýrazní jednotlivé částice oceli. Má schopnost ,,otevřít“ strukturu překládané oceli. Podobně jako u všech leštících kamenů v druhé fázi leštění záleží na vlastnostech oceli konkrétní čepele. Někdy stačí pracovat s prstovými kameny jen krátce a struktura oceli je jasně zřetelná. Někdy je zvýraznění hada (struktura překládání) a hataraki (metalurgické aktivity) záležitostí několika hodin práce.

 

Finálním krokem pro dokončení povrchu oceli je použití pasty jitekko nebo nugui. Tyto pasty jsou tvořeny olejem a oxidy železa. Některé nugui jsou složeny z více položek. Leštiči si míchají i vlastní nugui a své receptury často považují za tajné. Například v obchodě s leštícími kameny můžete koupi jitekko a tři typy nugui. Jitekko zvýrazňuje decentně strukturu překládání a částic oceli. Neovlivňuje výrazně zabarvení oceli. Používá se pro tradiční leštění v sashikomi stylu. Říká se, že ukazuje pravou krásu a kvalitu oceli. Výsledek práce s nugui není tak vyzývavý, jako po použití nugui. Kontrasty metalurgických efektů i hada jsou decentnější. Při dlouhé aplikaci jitekko dochází k ,,vydření“struktury překládané oceli a tím k vytvoření efektu zestárnutí hada. Je na vkusu každého leštiče, jak výraznou hada vytvoří. Každopádně při aplikaci jitekko lze velmi výrazně měnit výslednou tvář oceli. Pro zvýšení účinku práce s jitekko se čepel před její aplikací pomocí vatového smotku s jehož pomocí se roztírá pasta pod tlakem souběžnými tahy , čepel ohřeje. Ohřívá se politím horkou vodou. 

Základní je Kongo (oxid železa a olej) Při jejich aplikaci je výsledek odlišný. Některé více zvýrazňují hada (spoje mezi částicemi oceli, vrstvami), některé více barevné rozdíly částic oceli v závislosti na obsahu uhlíku. (světlé, tmavé). Opět velmi záleží na druhu nugui a délce aplikace. A samozřejmě na kvalitě a typu oceli. U mečů s hadou tvořenou kombinováním ocelí (Soshu, Gassan) je samozřejmě výsledek zvýraznění barevných odlišností částic oceli rychlejší a výraznější, než u čepelí se jednodruhovou, semknutou a jemnou strukturou.

Podstatná pro finální podobu čepele  je samozřejmě také příprava oceli kameny před samotnou aplikací pasty. Způsob a délka použití pasty však má schopnost zcela radikálně ovlivnit konečnou podobu čepele. Čepel, u které po krátké aplikaci pasty působí hada  jako nashi ji, nebo ko itame, může po opakované a delší aplikaci vystoupit jako mokume, o-mokume, itame apod. Já obvykle používám mix pasty jitekko a kongo, pro zvýraznění barevných částic pak další nugui z nabídky obchodu Namikawa heibei. Delší aplikace může mít vliv na kontrast linie utsuri. Ta někdy výrazně vystoupí až po delší a opakované aplikaci pasty. To platí i pro efekty chikei.

Na fotografiích jsem se snažil zachytit zmněny po opakované aplikaci pasty. (mix nugui, jitekko) Každá aplikace trvala cca 5min. Před aplikací je čepel po použití kamene hazuya (bez jizuya). Hada je uzavřená, málo zřetelná. Povrch oceli je mléčně zabarvený. Každá následující aplikace více zvýrazňuje strukturu překládání. U poslední aplikace vystoupily i barevné rozdíly jednotlivých částic oceli a nějaké chikei.